Dušičky

Dušičková výzdoba hrobu

Dušičky jsou u nás nerozlučně spjaty s příchodem dlouhých večerů a sychravého počasí. Není proto na škodu tmavé dny rozsvítit barevnými květinami a svíčkami - klidně třeba jen na hřbitově. Nezáleží na tom, zda dekorace na hrob kupujete, nebo si je vyrábíte sami, vždy se musíte rozhodnout, zda použít živé květiny nebo květiny umělé. Přestože jsou čerstvě řezané květiny, nebo květiny v květináči krásné, na hrob lze doporučit raději umělé květiny. Odolávají zimě, větru a nedostatku vláhy, takže nemusíte umělé dekorace měnit tak často jako ty živé.

Historie Dušiček

Naše prožívání Svátku všech svatých je diametrálně odlišné od veselých oslav Halloweenu v anglosaských zemích. Je spojeno spíše s rozjímáním a tichou vzpomínkou na zemřelé. Má rovněž jinou historii: Dušičky se datují až do roku 998, kdy se clunyjský opat Odilo snažil touto novou tradicí vymýtit pohanské slavnosti. Katolický svátek Vzpomínka na všechny věrné zesnulé nebo také Památka zesnulých se od 12. století slaví vždy 2. listopadu. Ve 13. století se tento zvyk rozšířil po celé západní církvi.
V období okolo 2. listopadu je v zemích s křesťanskou tradicí zvykem navštívit hřbitov a zapálit na hrobě předků svíčku, položit tu věnec či květinu. Na svátek se dříve peklo pečivo ve tvaru kostí a výjimkou nebylo ani koledování. Často se slouží mše v kostelech nebo hřbitovních kaplích.